भारतीय राष्ट्रीय चळवळ(The Nationalist Movement) ही ब्रिटिश राजवटीविरुद्ध चाललेली स्वातंत्र्याची लढाई होती. या चळवळीमुळे भारतात राष्ट्रभावना आणि राजकीय जागृती निर्माण झाली. मवाळ व जहाल राष्ट्रवादी, महात्मा गांधींचे अहिंसक आंदोलन, क्रांतिकारकांचे बलिदान आणि महिलांचा सक्रिय सहभाग यांमुळे भारताला 1947 मध्ये स्वातंत्र्य मिळाले. CTET–2026 साठी हा विषय अत्यंत महत्त्वाचा व स्कोअरिंग आहे.
प्रस्तावना
The Nationalist Movement in India was a long and powerful struggle against British colonial rule. It was not just a political movement but also a social, economic, and cultural awakening.
भारतातील राष्ट्रीय चळवळ (Nationalist Movement) म्हणजे ब्रिटिश सत्तेविरुद्ध उभा राहिलेला स्वातंत्र्याचा लढा. या चळवळीचा मुख्य उद्देश स्वराज्य (Self-rule), स्वातंत्र्य, आणि राष्ट्रीय एकता हा होता.
CTET–2026 : Democracy (Civics)
National Archives of India – Freedom Movement
Meaning of Nationalism / राष्ट्रवादाचा अर्थ
Nationalism means a feeling of unity, pride, and devotion towards one’s nation.
➡️ राष्ट्रवाद म्हणजे देशाविषयी प्रेम, अभिमान आणि त्यासाठी बलिदान देण्याची तयारी.
भारतात राष्ट्रवादाचा उदय:
- British exploitation
- Economic drain
- Social reform movements
- Spread of education and press
Causes of the Nationalist Movement / राष्ट्रीय चळवळीची कारणे
1. Political Causes / राजकीय कारणे
- British autocratic rule
- Lack of Indian participation in governance
- Discriminatory laws like Rowlatt Act
2. Economic Causes / आर्थिक कारणे
- Drain of wealth theory (Dadabhai Naoroji)
- Destruction of Indian industries
- Heavy taxation on farmers
3. Social & Cultural Causes / सामाजिक व सांस्कृतिक कारणे
- Social reform movements
- Rediscovery of Indian history
- Rise of Indian press and literature
Early Nationalist Movement (1885–1905)
Moderate Phase / मवाळ टप्पा
The Indian National Congress was founded in 1885. Early leaders were called Moderates.
Important Moderate Leaders:
- Dadabhai Naoroji
- Gopal Krishna Gokhale
- Surendranath Banerjee
Methods used:
- Petitions and prayers
- Constitutional reforms
- Peaceful agitation
➡️ मवाळ नेत्यांचा विश्वास ब्रिटिश न्यायावर होता.
Assertive Nationalist Movement (1905–1919)
Extremist Phase / जहाल टप्पा
This phase began with the Partition of Bengal (1905).
Important Leaders:
- Bal Gangadhar Tilak
- Bipin Chandra Pal
- Lala Lajpat Rai
Key Slogans:
- “Swaraj is my birthright and I shall have it” – Tilak
Methods:
- Swadeshi Movement
- Boycott of foreign goods
- National education
➡️ या टप्प्यात आक्रमक राष्ट्रवाद दिसून येतो.
Gandhian Era (1917–1947)
महात्मा गांधींचे नेतृत्व
Mahatma Gandhi introduced non-violence (Ahimsa) and truth (Satya) as weapons of struggle.
Major Movements led by Gandhi:
1. Non-Cooperation Movement (1920–22)
- Boycott of British institutions
- Promotion of Khadi and Swadeshi
2. Civil Disobedience Movement (1930)
- Dandi March (Salt Satyagraha)
- Breaking unjust laws peacefully
3. Quit India Movement (1942)
- “Do or Die” slogan
- Mass participation
➡️ गांधीजींनी सामान्य जनतेला स्वातंत्र्यलढ्यात सामील केले.
Role of Revolutionaries / क्रांतिकारकांचे योगदान
Some leaders believed in revolutionary methods.
Important Revolutionaries:
- Bhagat Singh
- Chandrashekhar Azad
- Subhas Chandra Bose
INA (Azad Hind Fauj) under Subhas Chandra Bose played a crucial role.
➡️ क्रांतिकारकांनी त्याग आणि बलिदानाची प्रेरणा दिली.
Role of Women / महिलांचे योगदान
Women played an active role in the freedom struggle.
Notable Women Freedom Fighters:
- Rani Lakshmibai
- Sarojini Naidu
- Kasturba Gandhi
- Aruna Asaf Ali
➡️ महिलांनी आंदोलने, सत्याग्रह आणि संघटनांमध्ये सहभाग घेतला.
Role of Press & Literature / वृत्तपत्रे व साहित्य
- Newspapers like Kesari, Amrita Bazar Patrika
- Nationalist writings and poems
- Spread of political awareness
➡️ प्रेसने जनजागृतीचे कार्य केले.
Impact of the Nationalist Movement / राष्ट्रीय चळवळीचे परिणाम
- Growth of national unity
- Political consciousness
- End of British rule in 1947
- Foundation of democratic India
Importance for CTET–2026
CTET परीक्षेत Nationalist Movement वर:
- Chronology-based questions
- Leaders and movements
- Role of Gandhian philosophy
- Nationalism and education
➡️ History विषयात हा घटक खूप स्कोअरिंग आहे.
CTET–2026 : The Nationalist Movement – MCQs (50)
1. भारतीय राष्ट्रीय काँग्रेसची स्थापना कधी झाली?
A) 1875
B) 1885
C) 1905
D) 1919
✅ उत्तर: B) 1885
2. Indian National Congress चे संस्थापक कोण होते?
A) Dadabhai Naoroji
B) A.O. Hume
C) Gopal Krishna Gokhale
D) Tilak
✅ उत्तर: B) A.O. Hume
3. ‘Drain of Wealth Theory’ कोणी मांडली?
A) Tilak
B) Gandhi
C) Dadabhai Naoroji
D) Nehru
✅ उत्तर: C) Dadabhai Naoroji
4. मवाळ राष्ट्रवादींचा काळ कोणता होता?
A) 1857–1885
B) 1885–1905
C) 1905–1919
D) 1919–1947
✅ उत्तर: B) 1885–1905
5. ‘Swaraj is my birthright’ हे विधान कोणी केले?
A) Gandhi
B) Lala Lajpat Rai
C) Tilak
D) Bose
✅ उत्तर: C) Tilak
6. बंगालची फाळणी कधी झाली?
A) 1905
B) 1911
C) 1920
D) 1930
✅ उत्तर: A) 1905
7. Swadeshi Movement कोणत्या घटनेमुळे सुरू झाली?
A) Rowlatt Act
B) Partition of Bengal
C) Jallianwala Bagh
D) Quit India
✅ उत्तर: B) Partition of Bengal
8. महात्मा गांधी भारतात कायमस्वरूपी कधी परतले?
A) 1905
B) 1915
C) 1917
D) 1919
✅ उत्तर: B) 1915
9. गांधीजींचे पहिले आंदोलन भारतात कुठे झाले?
A) Champaran
B) Kheda
C) Ahmedabad
D) Dandi
✅ उत्तर: A) Champaran
10. असहकार आंदोलन कधी सुरू झाले?
A) 1917
B) 1919
C) 1920
D) 1930
✅ उत्तर: C) 1920
11. Non-Cooperation Movement मागे घेण्याचे कारण काय होते?
A) Simon Commission
B) Chauri Chaura Incident
C) Dandi March
D) Rowlatt Act
✅ उत्तर: B) Chauri Chaura Incident
12. Rowlatt Act कधी लागू झाला?
A) 1915
B) 1917
C) 1919
D) 1920
✅ उत्तर: C) 1919
13. जालियनवाला बाग हत्याकांड कुठे झाले?
A) Lahore
B) Delhi
C) Amritsar
D) Kanpur
✅ उत्तर: C) Amritsar
14. Civil Disobedience Movement ची सुरुवात कशाने झाली?
A) Quit India
B) Dandi March
C) Champaran
D) Bardoli
✅ उत्तर: B) Dandi March
15. Dandi March कधी झाली?
A) 1927
B) 1929
C) 1930
D) 1932
✅ उत्तर: C) 1930
16. ‘Do or Die’ हे घोषवाक्य कोणत्या आंदोलनाशी संबंधित आहे?
A) Swadeshi
B) Civil Disobedience
C) Quit India
D) Non-Cooperation
✅ उत्तर: C) Quit India
17. Quit India Movement कधी सुरू झाले?
A) 1939
B) 1940
C) 1942
D) 1945
✅ उत्तर: C) 1942
18. Azad Hind Fauj चे नेतृत्व कोणी केले?
A) Bhagat Singh
B) Nehru
C) Subhas Chandra Bose
D) Tilak
✅ उत्तर: C) Subhas Chandra Bose
19. ‘Jai Hind’ हा नारा कोणी लोकप्रिय केला?
A) Gandhi
B) Bose
C) Tilak
D) Patel
✅ उत्तर: B) Bose
20. Bhagat Singh कोणत्या संघटनेशी संबंधित होते?
A) INC
B) Ghadar Party
C) HSRA
D) INA
✅ उत्तर: C) HSRA
21. भारताला स्वातंत्र्य कधी मिळाले?
A) 1945
B) 1946
C) 1947
D) 1950
✅ उत्तर: C) 1947
22. भारतीय संविधान कधी लागू झाले?
A) 1947
B) 1948
C) 1949
D) 1950
✅ उत्तर: D) 1950
23. ‘Kesari’ हे वृत्तपत्र कोणी सुरू केले?
A) Gokhale
B) Tilak
C) Gandhi
D) Naoroji
✅ उत्तर: B) Tilak
24. महिला स्वातंत्र्यसेनानी नसलेली कोण?
A) Sarojini Naidu
B) Aruna Asaf Ali
C) Kasturba Gandhi
D) Annie Besant
✅ उत्तर: D) Annie Besant (Foreign leader)
25. Home Rule Movement कोणी सुरू केली?
A) Tilak & Annie Besant
B) Gandhi
C) Nehru
D) Patel
✅ उत्तर: A) Tilak & Annie Besant
26–50 (Quick Pattern – CTET Focus)
- INC ची पहिली बैठक – Bombay
- Extremist phase सुरू – 1905
- गांधीजींचे तत्त्व – Ahimsa
- Swaraj Party – CR Das
- Bardoli Satyagraha – Sardar Patel
- Simon Commission – 1927
- Simon Go Back – Black Flag Protest
- Lahore Session – 1929
- Poorna Swaraj Declaration – 1929
- National Anthem – Rabindranath Tagore
- National Song – Bankim Chandra Chatterjee
- INA Trial – Red Fort
- Cabinet Mission – 1946
- First Governor-General – Lord Mountbatten
- Constituent Assembly – 1946
- Women leader – Sarojini Naidu
- Farmer movement – Kisan Sabha
- मजदूर चळवळ – Trade Unions
- Nationalism spread by – Education & Press
- अहिंसा तत्व – Gandhi
- क्रांतिकारक विचार – Violent resistance
- INC split – 1907 Surat
- Muslim League formed – 1906
- Freedom struggle goal – Swaraj
- National Movement result – Independent India
निष्कर्ष
The Nationalist Movement was not just a struggle for freedom but a movement that transformed Indian society. It united people across caste, class, and religion.
भारतीय राष्ट्रीय चळवळीने स्वातंत्र्य, लोकशाही, आणि राष्ट्रीय एकतेचा पाया घातला. आजच्या भारताची ओळख या चळवळीच्या त्यागावर उभी आहे.