प्रस्तावना
CTET–2026 साठी Parliamentary Government (संसदीय शासनपद्धती) हा अत्यंत महत्त्वाचा Civics विषय आहे. या लेखात संसदीय शासनपद्धतीचा अर्थ, वैशिष्ट्ये, फायदे-तोटे, भारतातील संसदीय शासन, संसद व मंत्रिमंडळाची भूमिका, तसेच Parliamentary आणि Presidential System मधील फरक सोप्या Marathi-English mix भाषेत समजावून सांगितला आहे. CTET परीक्षेसाठी उपयुक्त MCQs, short notes आणि महत्त्वाचे मुद्दे या लेखात समाविष्ट आहेत.
Parliamentary Government ही एक लोकशाही शासनपद्धती आहे जी भारतासह अनेक देशांमध्ये स्वीकारली आहे. In this system, the Executive is responsible to the Legislature. भारताने ही प्रणाली ब्रिटनकडून स्वीकारली आहे. भारतीय संविधानाच्या भाग V आणि VI मध्ये केंद्र व राज्य स्तरावरील Parliamentary System चे वर्णन केले आहे.
Parliamentary Government मध्ये लोकप्रतिनिधींना सर्वोच्च महत्त्व दिले जाते आणि सरकार जनतेसमोर उत्तरदायी (Responsible) असते. CTET–2026 परीक्षेत Civics विषयात हा घटक अत्यंत महत्त्वाचा आहे.
CTET–2026 Constitution of India –Democracy
देशाच्या संसदीय प्रक्रियेची आणि संसदीय Affairs ची अधिकृत माहिती
Meaning of Parliamentary Government / संसदीय शासनपद्धतीचा अर्थ
Parliamentary Government म्हणजे अशी शासनपद्धती जिथे:
- Executive (कार्यकारी मंडळ) Legislature (विधिमंडळ) मधून तयार होते
- Executive is collectively responsible to the Legislature
Marathi मध्ये सांगायचे तर, जे सरकार संसदेसमोर जबाबदार असते त्याला संसदीय शासनपद्धती म्हणतात.
Features of Parliamentary Government / संसदीय शासनपद्धतीची वैशिष्ट्ये
1. Dual Executive / द्वैध कार्यकारी
भारतामध्ये दोन प्रकारचे Executive आहेत:
- Nominal Executive – President / राज्यपाल
- Real Executive – Prime Minister आणि Council of Ministers
President हा संविधानिक प्रमुख असतो, तर वास्तविक सत्ता Prime Minister कडे असते.
2. Collective Responsibility / सामूहिक जबाबदारी
Council of Ministers collectively responsible असते to the Lok Sabha.
जर Lok Sabha ने अविश्वास ठराव (No Confidence Motion) मंजूर केला, तर संपूर्ण मंत्रिमंडळाला राजीनामा द्यावा लागतो.
👉 CTET Tip: Article 75(3) – Collective Responsibility
3. Political Homogeneity / राजकीय एकरूपता
सर्व मंत्री सामान्यतः एकाच राजकीय पक्षाचे असतात. त्यामुळे सरकार स्थिर राहते आणि निर्णय प्रक्रिया सोपी होते.
4. Leadership of the Prime Minister / पंतप्रधानांचे नेतृत्व
Prime Minister हा Parliamentary System चा कणा (backbone) आहे.
He is called “The real executive head of the State.”
5. Dissolution of the Lower House / लोकसभेचे विघटन
Prime Minister President ला सल्ला देऊन Lok Sabha dissolve करू शकतो. यामुळे नव्या निवडणुका घेतल्या जातात.
6. Secrecy / गोपनीयता
Cabinet meetings गुप्त ठेवली जातात. Ministers publicly एकत्रित निर्णयांचे समर्थन करतात.
Parliamentary Government in India / भारतातील संसदीय शासन
भारताने Parliamentary System स्वीकारण्याची कारणे:
- British rule चा प्रभाव
- Indian National Congress चा अनुभव
- Diverse society साठी योग्य व्यवस्था
भारतात:
- Legislature – Parliament (Lok Sabha & Rajya Sabha)
- Executive – President, Prime Minister, Council of Ministers
Merits of Parliamentary Government / फायदे
1. Responsible Government / जबाबदार सरकार
Government is answerable to Parliament and ultimately to the people.
2. Flexibility / लवचिकता
Unlike Presidential system, parliamentary system can adapt to changing situations.
3. Better Coordination
Executive आणि Legislature मध्ये समन्वय (coordination) असतो.
4. Democratic Control
Opposition, Question Hour, Zero Hour यामुळे सरकारवर नियंत्रण ठेवले जाते.
Demerits of Parliamentary Government / तोटे
1. Unstable Government / अस्थिर सरकार
Coalition politics मुळे सरकार अस्थिर होऊ शकते.
2. Dictatorship of Cabinet
Cabinet sometimes dominates Parliament.
3. No Separation of Powers
Executive आणि Legislature यांच्यात स्पष्ट विभाजन नसते.
Comparison: Parliamentary vs Presidential Government
| Parliamentary System | Presidential System |
|---|---|
| Executive responsible to Legislature | Executive not responsible |
| Dual Executive | Single Executive |
| More democratic | More rigid |
| India, UK | USA |
Role of Parliament in Parliamentary System / संसदची भूमिका
Parliament plays an important role by:
- Making laws
- Controlling Executive
- Representing people
- Discussing national issues
Question Hour, Motions, Committees हे संसदीय नियंत्रणाचे महत्त्वाचे साधन आहेत.
Importance for CTET–2026 Exam
CTET मध्ये Parliamentary Government वर:
- Direct MCQs
- Article-based questions
- Comparison questions
महत्त्वाचे शब्द:
- Collective Responsibility
- Dual Executive
- Council of Ministers
- Lok Sabha
CTET–2026 Parliamentary Government – 50 MCQs
Q1. संसदीय शासनपद्धतीत कार्यकारी मंडळ कोणास जबाबदार असते?
A) न्यायपालिका
B) राष्ट्रपती
C) संसद ✔️
D) राज्यपाल
Q2. भारतात वास्तविक कार्यकारी प्रमुख कोण आहे?
A) President
B) Speaker
C) Prime Minister ✔️
D) Vice-President
Q3. भारताने संसदीय शासनपद्धती कोणत्या देशाकडून स्वीकारली?
A) USA
B) France
C) UK ✔️
D) Canada
Q4. Collective Responsibility कोणत्या कलमात नमूद आहे?
A) Article 74
B) Article 75(3) ✔️
C) Article 76
D) Article 80
Q5. Nominal Executive कोण आहे?
A) Prime Minister
B) Council of Ministers
C) President ✔️
D) Speaker
Q6. संसदीय शासनपद्धतीत Executive कुठून तयार होते?
A) Judiciary
B) Legislature ✔️
C) Bureaucracy
D) Army
Q7. अविश्वास ठराव (No Confidence Motion) कुठे मांडला जातो?
A) Rajya Sabha
B) Lok Sabha ✔️
C) Supreme Court
D) Cabinet
Q8. मंत्रिमंडळ कोणत्या सभागृहास जबाबदार असते?
A) Rajya Sabha
B) Lok Sabha ✔️
C) President
D) Governor
Q9. संसदीय शासनपद्धतीतील ‘Dual Executive’ म्हणजे काय?
A) दोन संसद
B) President आणि Prime Minister ✔️
C) दोन न्यायालये
D) दोन पक्ष
Q10. खालीलपैकी कोणता देश संसदीय शासनपद्धती स्वीकारतो?
A) USA
B) Brazil
C) India ✔️
D) Mexico
Q11. संसदीय शासनपद्धतीचा कणा (Backbone) कोण आहे?
A) President
B) Speaker
C) Prime Minister ✔️
D) Chief Justice
Q12. Question Hour चा उद्देश काय आहे?
A) कायदे करणे
B) सरकारवर नियंत्रण ✔️
C) निवडणूक घेणे
D) बजेट मांडणे
Q13. संसदीय शासनपद्धतीत सत्ता कोणाकडे असते?
A) Judiciary
B) President
C) Prime Minister ✔️
D) Army
Q14. Cabinet Meetings कशा असतात?
A) Public
B) Secret ✔️
C) Judicial
D) Written
Q15. Political Homogeneity म्हणजे काय?
A) सर्व मंत्री एकाच पक्षाचे ✔️
B) अनेक पक्षांचे मंत्री
C) स्वतंत्र मंत्री
D) अपक्ष सरकार
Q16. लोकसभा विघटनाचा सल्ला कोण देतो?
A) Chief Justice
B) Speaker
C) Prime Minister ✔️
D) Vice-President
Q17. संसदीय शासनपद्धती कोणत्या लोकशाहीचा प्रकार आहे?
A) Direct Democracy
B) Indirect Democracy ✔️
C) Military Rule
D) Monarchy
Q18. संसदीय शासनपद्धतीत शक्तींचे विभाजन कसे असते?
A) पूर्ण
B) अंशतः ✔️
C) नाहीच
D) न्यायालयीन
Q19. Council of Ministers चा प्रमुख कोण?
A) President
B) Speaker
C) Prime Minister ✔️
D) Governor
Q20. संसदीय शासनपद्धतीचा मोठा फायदा कोणता?
A) Dictatorship
B) Accountability ✔️
C) Rigidity
D) Military Power
Q21. संसदीय शासनपद्धतीचा मोठा तोटा कोणता?
A) Flexibility
B) Stability
C) Instability ✔️
D) Democracy
Q22. संसदीय शासनपद्धतीत सरकार कशामुळे पडू शकते?
A) कोर्ट ऑर्डर
B) अविश्वास ठराव ✔️
C) राष्ट्रपती आदेश
D) न्यायपालिका
Q23. संसदीय शासनपद्धती कोणत्या भागात संविधानात आहे?
A) Part III
B) Part IV
C) Part V ✔️
D) Part IX
Q24. Opposition ची भूमिका काय?
A) सरकार चालवणे
B) सरकारवर टीका व नियंत्रण ✔️
C) न्याय देणे
D) कायदे रद्द करणे
Q25. संसदीय शासनपद्धतीत जनतेचे प्रतिनिधित्व कोण करते?
A) President
B) Parliament ✔️
C) Supreme Court
D) Cabinet
Q26. संसदीय शासनपद्धतीत लोकशाही नियंत्रण कसे ठेवले जाते?
A) सेना
B) प्रश्नोत्तर ✔️
C) पोलीस
D) राज्यपाल
Q27. संसदीय शासनपद्धतीचा आधार काय आहे?
A) संविधान ✔️
B) न्यायालय
C) सैन्य
D) नोकरशाही
Q28. संसदीय शासनपद्धती कोणत्या स्तरावर लागू आहे?
A) फक्त केंद्र
B) फक्त राज्य
C) केंद्र व राज्य ✔️
D) जिल्हा
Q29. संसदीय शासनपद्धतीत मंत्री कोण असतात?
A) लोकांनी निवडलेले ✔️
B) न्यायाधीश
C) अधिकारी
D) सैनिक
Q30. संसदीय शासनपद्धतीत अंतिम सत्ता कोणाकडे असते?
A) President
B) Judiciary
C) Parliament ✔️
D) Army
Q31. संसदीय शासनपद्धतीचा उगम कुठे झाला?
A) USA
B) UK ✔️
C) France
D) Russia
Q32. संसदीय शासनपद्धतीतील Executive कसा असतो?
A) Independent
B) Responsible ✔️
C) Permanent
D) Judicial
Q33. संसदीय शासनपद्धती कोणत्या परीक्षेसाठी महत्त्वाची आहे?
A) UPSC
B) CTET ✔️
C) NDA
D) SSC
Q34. संसदीय शासनपद्धतीत सरकार कोणापुढे जबाबदार असते?
A) President
B) Court
C) People ✔️
D) Army
Q35. संसदीय शासनपद्धतीचा मुख्य उद्देश काय?
A) सत्ता केंद्रीकरण
B) लोकशाही टिकवणे ✔️
C) सैन्य बळकट करणे
D) न्याय देणे
Q36. संसदीय शासनपद्धतीत Cabinet Decision कसे असते?
A) वैयक्तिक
B) सामूहिक ✔️
C) न्यायालयीन
D) राष्ट्रपतीचे
Q37. संसदीय शासनपद्धतीत मंत्री कसे निर्णय घेतात?
A) स्वतंत्र
B) Collective ✔️
C) Judicial
D) Military
Q38. संसदीय शासनपद्धती कोणत्या देशासाठी योग्य मानली जाते?
A) एकसंध समाज
B) विविध समाज ✔️
C) सैन्य देश
D) राजेशाही
Q39. संसदीय शासनपद्धतीत बहुमत कुठे आवश्यक आहे?
A) Rajya Sabha
B) Lok Sabha ✔️
C) Court
D) President
Q40. संसदीय शासनपद्धतीत सरकार कधी स्थिर असते?
A) बहुमत असताना ✔️
B) अल्पमतात
C) कोर्ट ऑर्डरने
D) राज्यपाल आदेशाने
Q41. संसदीय शासनपद्धतीत लोकशाहीचा आत्मा काय आहे?
A) Judiciary
B) Accountability ✔️
C) Army
D) Bureaucracy
Q42. संसदीय शासनपद्धतीत Prime Minister कसा असतो?
A) Nominal
B) Real Executive ✔️
C) Judicial
D) Military
Q43. संसदीय शासनपद्धतीत सरकार कसे हटवता येते?
A) Election
B) No Confidence Motion ✔️
C) Court Order
D) President Rule
Q44. संसदीय शासनपद्धतीतील मंत्रिमंडळ कोणत्या तत्त्वावर चालते?
A) Individual Responsibility
B) Collective Responsibility ✔️
C) Judicial Review
D) Federalism
Q45. संसदीय शासनपद्धतीत संसदेचे मुख्य कार्य कोणते?
A) न्याय देणे
B) कायदे करणे ✔️
C) निवडणूक घेणे
D) प्रशासन
Q46. संसदीय शासनपद्धतीत विरोधी पक्षाचे महत्त्व काय?
A) सरकार पाडणे
B) लोकशाही टिकवणे ✔️
C) न्याय देणे
D) कायदे रद्द करणे
Q47. संसदीय शासनपद्धतीत मंत्री कोणासमोर राजीनामा देतात?
A) President
B) Parliament ✔️
C) Court
D) Governor
Q48. संसदीय शासनपद्धतीत केंद्र सरकार प्रमुख कोण?
A) President
B) Prime Minister ✔️
C) Vice-President
D) Speaker
Q49. संसदीय शासनपद्धती भारतासाठी योग्य का?
A) ब्रिटिश प्रभाव
B) विविधता ✔️
C) सैन्यशक्ती
D) न्यायालय
Q50. संसदीय शासनपद्धतीचा निष्कर्ष काय?
A) असफल प्रणाली
B) अलोकशाही
C) लोकशाहीसाठी उपयुक्त ✔️
D) सैनिकी शासन
निष्कर्ष
Parliamentary Government ही भारतासाठी योग्य आणि प्रभावी शासनपद्धती आहे. It ensures accountability, democracy, and people’s participation in governance. जरी काही मर्यादा असल्या तरी भारतीय समाजरचनेसाठी ही प्रणाली सर्वाधिक उपयुक्त ठरते.
CTET–2026 साठी या घटकाचे सखोल आकलन अत्यंत आवश्यक आहे.